1. Hněv a podrážděnost

Každý z nás se někdy „oprávněně“ naštve. Ale někteří lidé jsou podráždění téměř permanentně nebo je rozhněvá každá maličkost a zcela nepochybně na to má vliv, co právě jedli a nebo naopak nejedli – co jim ve stravě chybí. Když ale váš hněv nebo podrážděnost nejsou ovlivněny jídlem, pak tuto otázku přeskočte.

A. Když jsem rozzlobený, mám pocit, že mi masitá nebo tučná strava dělá hůř.

B. Jídlo můj hněv někdy zmírní, ale opravdu nezáleží na tom, co jím.

C. Často si všímám, že můj hněv nebo podrážděnost se zmírní potom, když sním něco těžkého a tučného, jako je například maso.

2. Úzkost

Někteří lidé mají sklon k úzkostem, starostem nebo obavám. Často ale tyto pocity může určitá strava zmírnit anebo naopak zesílit. Pokud vaše pocity úzkosti nejsou ovlivněny jídlem, pak na tuto otázku neodpovídejte. Když zažívám úzkost:

A. Ovoce nebo zelenina mě zklidní.

B. Moji úzkost zmírní téměř všechno, co sním.

C. Moji úzkost zmírní těžká a tučná potrava a cítím se po ní lépe.

3. Ideální snídaně

Někteří lidé považují snídani za nejdůležitější jídlo dne. Ale z hlediska metabolických typů je každé jídlo velice důležité, protože náš tělesný i duševní stav závisí na tom, jaké palivo dáváme do našeho „metabolického motoru“. Tudíž podstatné je, jaká snídaně nám dá nejvíc energie, pocit blaha, největší výkonnost a na nejdelší dobu utiší náš hlad.

A. Buď žádná snídaně, nebo něco lehkého, jako je ovoce; anebo topinka či cereálie ; anebo mléko či jogurt.

B. Vejce, topinky, ovoce.

C. Něco těžkého jako vejce, slanina či uzenina, hranolky, topinka ; nebo hovězí steak s vejci,

4. Preferovaná jídla

Představte si, že máte narozeniny a tak všechna pravidla zdravého životního stylu a dietní omezení jdou stranou. Jste připravení „odvázat se“, dát si vaše oblíbené jídlo a užívat si. Kdybyste šli dnes večer oslavovat do restaurace s bohatými švédskými stoly, co si vyberete?

A. Vybral(a) bych si lehčí jídla jako kuře, krůtu, méně tučnou rybu, salát, zeleninu a ochutnal (a) bych různé moučníky.

B. Vybral(a) bych si kombinaci jídel z odpovědí A a C.

C. Vybral (a) bych si těžká, vydatná, tučná jídla: hovězí pečeni (rostbíf), beef Stroganoff, vepřovou kotletu, vepřové žebírko, lososa, brambory, omáčku, trochu zeleniny nebo malý salát s octovou zálivkou, dressing z plesnivého sýra; tvarohový koláč nebo bez moučníku

5. Podnebí

Podnebí, teplota, okolní prostředí – to všechno může mít zcela odlišný vliv na váš pocit pohody, na hladinu energie, výkonnost a náladu. Někdo se v teple cítí dobře, doslova rozkvete, zatímco jiný zvadne. Někteří lidé zas ožijí, když je chladno, zatímco jiní zalezou do tepla a „přezimují“. Na ostatní teplota a podnebí nemají až zas tak velký vliv. Vyberte, prosím, odpověď, která nejlépe vystihuje, jak na vás teplota působí.

A. Je mi nejlépe v teple nebo v horku. Nesnáším zimu.

B. Na teplotě mi zas tolik nezáleží. Zvládám docela dobře teplo i zimu.

C. Nejlépe se cítím za nižších teplot nebo v zimě. Nesnáším horko.

6. Tlak na prsou

Některé metabolické typy běžně zažívají „tlak na prsou“, pocit tlaku v hrudní oblasti. Cítí jakoby tíhu na hrudi, která jim někdy až brání dýchat.

C. Občas pociťuji tlak na prsou

7. Káva

Když jde o ekologicky pěstovanou kávu, která je správně připravena a nepije se jí moc, pak může být pro některé metabolické typy docela přijatelným nápojem. Pokud se to s ní ale přehání, může nám uškodit jako všechno ostatní. Nicméně káva působí na různé lidi různě. Označte, prosím, jak na vás káva působí.

A. Káva mi dělá dobře (pokud ji nepiji příliš mnoho).

B. Mohu ji pít, ale obejdu se bez ní.

C. Káva mi nedělá dobře. Jsem po ní nesvůj, nervózní, rozrušený, hyperaktivní, roztřesený, je mi na zvracení nebo dostanu hlad.

8. Chuť na snídani

Každý z nás má úplně jinou chuť k jídlu: od vlčího hladu přes normální chuť k jídlu až po docela malou. Samozřejmě, že naše chuť k jídlu se může ze dne na den do jisté míry měnit, v testu ale jde o celkovou tendenci. Za „normální“ chuť k jídlu se považuje, když máte hlad v čase hlavního jídla (táno, v poledne a večer), ale ne nějak extrémní: ani malý, ani velký. Chuť na snídani mívám obvykle:

A. Malou, nevýraznou nebo žádnou.

B. Normální. Ani moc velkou, ani malou.

C. Hodně velkou, nadprůměrnou.

9. Chuť na oběd

U mnoha lidí se chuť k jídlu od snídaně do večeře mění. U jiných zůstává během celého dne téměř stejná. Zakroužkujte, prosím, odpověď, která nejlépe vystihuje vaši nejčastější chuť na oběd. Chuť na oběd mívám obvykle:

A. Malou, nevýraznou nebo žádnou.

B. Normální. Ani moc velkou, ani malou.

C. Hodně velkou, nadprůměrnou.

10. Chuť na večeři

Mnoho lidí mívá největší chuť na večeři. U jiných to zas může být přesně naopak. Jak velkou máte chuť na večeři ve srovnání s vaší chutí na jídlo během dne? Chuť na večeři mívám obvykle:

A. Malou, nevýraznou nebo žádnou.

B. Normální. Ani moc velkou, ani malou.

C. Hodně velkou, nadprůměrnou.

11. Soustředění

Soustředění nebo jiná intenzivní duševní činnost jsou energeticky náročné a tak potřebují dostatečné množství „paliva“. Ale zároveň to musí být i správný druh paliva, díky kterému bude vaše mysl jasná a udržíte soustředěnou pozornost. Nesprávný druh paliva vás může rozrušit a vyvolá záplavu nekontrolovatelných myšlenek. Nebo se můžete cítit jako omámení nebo ospalí, případně se mohou vaše myšlenky ztrácet hned, jak se objeví. Která jídla zhoršují vaše soustředění?

A. Maso a/nebo tučné jídlo.

B. Myslím, že žádný konkrétní druh jídla moje soustředění nenarušuje.

C. Ovoce, zelenina a uhlovodany pocházejí z obilí.

12. Kašel

Obvykle si myslíme, že kašel nějak souvisí s nemocí. Ale někteří lidé kašlou přirozeně, snadno a často, dokonce i když nejsou nemocní. Tento kašel je typicky „suchý“ a obvykle netrvá dlouho. Často se zhorší v noci nebo krátce po jídle. Pokud míváte takový kašel, zakroužkujte odpověď C.

C. Mám sklon kašlat téměř každý den.

13. Popraskaná pokožka

Někteří lidé mají problém s pokožkou, která jim popraská bez zjevného důvodu. Obvykle se jim to stává na špičkách prstů nebo na chodidlech, zejména na patách. Tento problém se může objevovat v průběhu celého roku, ale nejčastěji v zimě.

C. Mívám často popraskanou pokožku.

14. Nezvladatelná chuť na některá jídla

Někteří lidé takovou nezvladatelnou chuť nemají a tak na tuto otázku odpovídejte, jen když se vás to týká. Cukr zde úmyslně neuvádím, protože většina lidí, když je energeticky na nule, může mít takovou chuť na sladké. Označte, prosím, ty duhy potravin, na které dostáváte nezvladatelnou chuť.

A. Zelenina, ovoce, výrobky z obilí (chléb, cereálie, sušenky).

C. Slaná, tučná jídla (arašídy, sýry, smažené brambůrky, maso, apod.).

15. Lupy

Lupy jsou suché bílé šupinky, které se odlupují z pokožky na hlavě. Pokud se vám často tvoří, zakroužkujte, prosím, odpověď.

C. Mívám problémy s lupy.

16. Deprese

Deprese, podobně jako další emocionální problémy, vzniká z mnoha příčin. Ale často se může zlepšit nebo zhoršit tím, co jíte. Pokud trpíte depresemi a všimli jste si, že má na ně vliv vaše strava, vyberte níže vhodnou odpověď.

A. Mám pocit, že se má deprese zhoršuje po mase a tučných jídlech, na rozdíl od ovoce a zeleniny.

B. Mám pocit, že se má deprese zhoršuje po ovoci a zelenině na rozdíl od masa a tučných jídel.

17. Zákusky

Pro jídlo jsou charakteristické různé kombinace šesti chutí: sladké, kyselé, slané, hořké, trpké (svíravé) a ostré. Postupem času potřebujeme vystřídat jídla s každou z těchto chutí; všechny mají totiž pozitivní vliv na naše zdraví. Většina lidí má například ráda sladká jídla, ale ne ve stejné míře a ve stejném množství. Jaký je váš postoj k zákuskům po jídle?

A. Opravdu mám rád sladkosti a po jídle často potřebuji něco sladkého jinak zůstanu neuspokojený.

B. Občas si dopřeji zákusek, ale docela snadno se bez něho obejdu.

C. Sladkosti mně téměř nic neříkají; místo nich si dám raději po jídle něco tučného nebo slaného (například sýr, smažené brambůrky nebo praženou kukuřici).

18. Oblíbené zákusky

Které jsou vaše oblíbené zákusky? Co si nejčastěji dáváte? I když třeba nemáte zákusky nijak zvlášť v oblibě, kdybyste si měl(a) vybrat, kterým by jste dal(a) přednost? (POZNÁMKA: Zmrzlinu zde záměrně neuvádíme, protože jí má rád téměř každý bez ohledu na metabolický typ!)

A. Dorty, sušenky, koláče, bonbony.

B. Opravdu nedávám ničemu z toho přednost. Pokaždé bych si dal něco jiného

C. Těžší, tučné zákusky jako jsou tvarohové dorty nebo dorty, které mají hodně krému.

19. Ideální večeře

Správný druh jídla k večeři nám dává energii a dobrý pocit po celý večer. Zatímco večeře nevhodná pro váš typ vám naopak vezme poslední zbytek energie a vyvolá silnou ospalost. Jaký druh jídla vám dělá večer nejlépe?

A. Něco lehkého, jako kuřecí prsa bez kůže, rýže, salát, případně malý zákusek

B. Vyhovuje mi většina jídel.

C. Určitě se cítím nejlépe po těžším jídle.

20. Barva uší

Tato otázka se týká prokrvení uší. Někteří běloši mají uši jasně červené, zatímco jiní je zas mají nápadně bledé. Tmavší nebo světlejší uši můžeme vidět u lidí všech barev pleti. Vyberte, prosím, odpověď, která nejlépe popisuje barvu vašich uší.

A. Moje uši jsou spíše bledé, mají světlejší odstín než pleť obličeje.

B. Moje uši mají téměř stejnou barvu jako moje tvář.

C. Moje uši jsou spíše růžové nebo červené, v každém případ jsou tmavší než obličej.

21. Jídlo před spaním

Někdo po jídle spí lépe, někdo zase hůř. U někoho je důležité, co před spaním snědl, jiný spí špatně po každém jídle. Označte, jak je to s vámi. Když před spaním něco sním:

A. Spím špatně.

B. Ať před spaním jím nebo ne, nemá to na mě žádný vliv.

C. Obvykle se mi spí lépe.

22. Těžko stravitelné jídlo před spaním

Označte, prosím jak by váš spánek ovlivnilo, kdybyste snědli před usnutím nějaké těžké jídlo. „Těžkým jídlem“ myslím bílkovinnou nebo tučnou stravu, jako je maso, drůbež a sýry.

A. Spím hůř nebo nemohu usnout.

B. Pokud jej není příliš mnoho pak mi nevadí.

C Spím lépe.

23. Lehce stravitelné jídlo před spaním

Označte, prosím jak by váš spánek ovlivnilo, kdybyste snědli před usnutím nějaké lehké jídlo. „Lehkým jídlem“ myslím uhlovodany, jako je chléb, cereálie nebo ovoce – případně s malým množstvím mléka, jogurtu nebo ořechovou pomazánkou.

A. Obvykle po jídle před spaním nespím dobře, ale když už bych měl něco sníst, tak lehké jídlo by mi vadilo méně.

B. Obvykle mi nevadí

C. Je to lepší než nic, ale lépe spím po těžším jídle.

24. Sladkosti před spaním

Sladké před spaním ovlivňuje spánek nejrůznějším způsobem. Někdo může před spaním jíst sladké a nebrání mu to při usínání a ani jinak nenarušuje jeho spánek. Jinému zas sladkosti mohou způsobit nespavost, brání mu usnout hlubokým spánkem nebo se v noci budí a aby mohl znovu usnout, musí něco sníst. (Pokud máte problémy s Kandidou, hypoglykémií nebo cukrovkou, pak tuto otázku vynechte). Jak sladkosti působí na váš spánek?

A. Sladkosti na můj spánek nemají žádný vliv.

B. Obvykle po nich spím hůř.

C. Spím po nich opravdu špatně.

25. Jak často potřebujete jíst

Někteří lidé, aby měli dost energie a byli výkonní, potřebují jíst více než třikrát denně. Pro jiné lidi jsou zas dvě jídla za den hodně. Kolikrát denně musíte jíst, abyste byli co nejvýkonnější a cítili se dobře?

A. 2 až 3 hlavní jídla denně a obvykle žádné nebo jen lehké svačiny.

B. 3 hlavní jídla denně a obvykle žádné svačiny.

C. 3 nebo více hlavních jídel denně a poměrně velké svačiny

26. Stravovací návyky

Různé metabolické typy mají k jídlu různé postoje. Někteří lidé jsou proto na jídlo hodně zaměření a často na něj myslí. Dlouho dopředu si představují, co budou jíst. Rádi mluví o jídle, hlavně o tom, co jim chutná, vyžívají se v historkách z různých banketů nebo slavnostních hostin. "Žijí proto, aby jedli." Pro jiné lidi je jídlo to poslední, o čem by přemýšleli, někdy se dokonce i zapomenou najíst. Jídlo pro ně není jedním z největších potěšení, ale jen nutnou životní potřebou. Bavit se o jídle je pro ně plýtvání časem, jakoby nestačilo, že musejí jíst. „Jedí, aby žili.“ Jaký je váš postoj k jídlu?

A. Jídlo je mi lhostejné; mohu se zapomenout najíst; na jídlo myslím málokdy; většinou jím jen proto, že musím.

B. Z jídla mám požitek, rád jím, hlavní jídlo vynechám jen málokdy, ale na druhé straně se zas jídlem nějak zvlášť nezabývám.

C. Miluji jídlo, hrozně rád jím, jídlo je významnou, ne-li hlavní částí mého života.

27. Vlhkost očí

Jako většiny tělesných funkcí si vlhkosti očí všimneme až tehdy, když jde o nějakou krajnost. Každý může mít někdy oči suché nebo zas příliš vlhké, případně mohou i slzet. Ale u některých lidí převažuje jeden nebo druhý stav. Který následující popis odpovídá stavu vašich očí?

A. Moje oči bývají většinou suché.

B. Ani suché, ani vlhké.

C. Moje oči bývají hodně vlhké, dokonce občas slzí.

28. Vynechání hlavního jídla

Některé metabolické typy si někdy ani nevšimnou, že se zapomněli najíst. Často si uvědomí, že čas k jídlu je už dávno pryč, až když se podívají na hodinky. Pro jiné metabolické typy by ale vynechání hlavního jídla bylo velkým problémem. Jejich tělo jim dává nepokrytě najevo, že už je čas k jídlu. Pokud vynechají jídlo, jejich výkonnost dramaticky poklesne. Co se stane, když jste více než čtyři hodiny bez jídla nebo vynecháte hlavní jídlo úplně?

A. Opravdu mi to nevadí. Klidně se mohu zapomenout najíst.

B. Vím o tom, ale netrápí mě to.

C. V každém případě se nebudu cítit dobře, začnu být podrážděný, nervózní, slabý, unavený, budu bez energie, může se objevit deprese nebo jiné negativní příznaky.

29. Barva tváří

Různé zbarvení tváří závisí na kombinaci tloušťky pokožky a úrovně prokrvení. Růžové, červené a zarudlé vzezření vypovídá o větším prokrvení, zatímco menší prokrvení způsobuje bledost. Jak by ste popsali barvu vašich tváří?

A. Mé tváře jsou nápadně bledé.

B. Barva mých tváří nijak nevybočuje z průměru.

C. Mé tváře jsou na první pohled červenější (ne od slunce) nebo růžové, zarudlé, ruměné

30. Pleť

Tváře některých lidí vypadají velmi svěže. Jejich pleť je čistá, hebká a zářivá. Pleť jiných lidí může proti tomu vypadat jako nápadně bledá, tvarohovitá, nečistá nebo matná. Pleť většiny lidí je něco mezi tím. Jak byste popsali svoji pleť?

A. Většinou matná nebo tvarohovitá.

B. Průměrná.

C. Čistá, zářivá, svěží

31. Tučné jídlo

Na rozdíl od dnes tak rozšířeného názoru není tučné jídlo špatné pro každého. Ve skutečnosti je naopak pro určité metabolické typy velice zdravé. Jak se cítíte po tučném jídle? Uvědomte si, že neodpovídáte na to, jak si myslíte, že byste se měli cítit. Všechna vnější hodnocení nechte stranou – jak moc máte nebo nemáte rádi tučná jídla?

A. Tučné jídlo opravdu nesnáším.

B. V menším množství není špatné.

C. Miluji je a kdybych věděl, že je pro mě vhodné, jedl bych jej od rána do večera.

32. Nehty

Nehty mají různou velikost, tvar, velké nebo žádné měsíčky, rýhovaný nebo hladký povrch atd. Někdy se na nich tvoří brázdy nebo se mohou i kroutit. Jak byste popsali tloušťku vašich nehtů?

A. Moje nehty jsou spíše tlusté, silné a tvrdé.

B. Nejsou ani tlusté ani tenké.

C. Rozhodně mám spíš tenké, slabé a lámavé nehty.

33. Ovocný salát k obědu

Jak by vás zasytil velký ovocný salát s trochou tvarohu nebo jogurtu k obědu?

A. Docela dobře, až do večeře bych nemusel nic jíst.

B. Celkem dobře, ale před večeří by to chtělo nějakou svačinu.

C. Vůbec mě nezasytí. Nejspíš budu ospalý, unavený, omámený, deprimovaný, neklidný, podrážděný anebo hladový a určitě budu muset před večeří něco sníst.

34. Přibývání na váze

Když budete jíst stravu, která není vhodná pro váš metabolický typ, obvykle se zcela nepřemění na energii a místo toho se začne ukládat ve formě tuku. Který druh stravy u vás způsobuje, že přibýváte na váze?

A. Přibývám po mase a po tučném.

B. Myslím si, že nepřibývám po žádném konkrétním jídle, ale když hodně jím a málo cvičím.

C Přibývám, když jím příliš mnoho uhlovodanů (chleba, těstovin a dalších obilných produktů, ovoce anebo zeleniny).

35. Dávivý reflex

Nikdo nezvrací rád, ale každý člověk má dávivý reflex. Citlivost na něj se ale výrazně liší. Někdo zvací často a velice snadno – u zubního lékaře, při čištění zubů a jazyka nebo dokonce i po jídle. Jiný zas zvrací málokdy a není to pro něho snadné. Jak byste popsali váš dávivý reflex?

A. Zvracím jen výjimečně, pokud vůbec; pro mě je těžké zvracet.

B. Pravděpodobně mám normální reflex.

C. Zvracím často a snadno.

36. Husí kůže

Tvorba husí kůže je reakce způsobená nervovou soustavou. Často se objevuje na pažích a na nohou následkem úleku, náhlého ochlazení, lehkého šimrání nebo doteku. Některým lidem se husí kůže tvoří velmi často a snadno, zatímco u jiných málokdy anebo vůbec ne. Jak je to u vás?

A. Husí kůži mívám často.

B. Husí kůži mívám jen občas.

C. Husí kůži mívám málokdy anebo vůbec ne.

37. Stimulanty

Jídlo je pro náš život něco jako palivo. Ale různá jídla mají na různé metabolické typy různý energizující účinek. Většina lidí ví, jak zvýšit svoji energii, a to buď zdravou stravou nebo životabudiči, jako jsou cukr nebo kofein. Které druhy potravin vám dávají energii na delší dobu?

A. Ovoce, cukrovinky nebo pečivo mi dávají energii na dlouhou dobu.

B. Energii na dlouhou dobu mi dává téměř každé jídlo.

C. Maso nebo tučné jídlo mi dávají nejen energii, ale i pohodu.

38. Reakce na těžké, tučné jídlo

Obliba tuku je jedna věc, ale jak na něj reagujete, je něco úplně jiného. Ověřte si to. Uvědomte si, že se neptám, zda si myslíte, jestli je pro vás tuk vhodný anebo není, ale jak se po tučném jídle cítíte. Vyberte si, prosím, popis, který nejlépe vystihuje vaši reakci na tučné jídlo.

A. Necítím se po něm dobře, jsem bez energie nebo plný a mé trávení se zhoršuje.

B. Nijak zvlášť na mě nepůsobí.

C. Cítím se po něm skvěle, plný energie, prostě jako po „dobrém jídle“.

39. Pocity hladu

Pocity hladu se mohou projevovat různě: od častých myšlenek na jídlo po svírání žaludku anebo vám může být až na zvracení. Co obvykle cítíte vy, když máte hlad?

A. Málokdy dostanu opravdový hlad, spíš mívám jen slabý pocit hladu, který rychle přejde. Většinou mohu být delší dobu bez jídla a často na jídlo úplně zapomenu.

B. Normální hlad mívám okolo doby hlavního jídla nebo když se s jídlem opozdím.

C. Často mívám hlad; potřebuji jíst často a pravidelně; mohu mít silné pocity hladu.

40. Úbytek energie

Jaké druhy jídel vám ubírají energii, místo aby vám ji dodávaly?

A. Po mase nebo tučném jídle jsem unaven a mám ještě méně energie než předtím.

B. Obvykle se po žádném jídle necítím slabší.

C. Ovoce, pečivo nebo cukroví mi nedělá dobře, většinou mě rychle nabudí a potom přijde propad.

41. Bodnutí nebo štípnutí hmyzem

Nikdo nemá rád, když ho bodne včela nebo štípne komár. Ale reakce na to mohou být velmi různé, od malé či mírné, která rychle zmizí, až po velmi silnou (nealergickou) reakci doprovázenou svěděním, bolestí, otokem nebo podlitinou, které zmizí až za dlouho, někdy po sobě zanechá barevnou skvrnu na týdny i měsíce. Jak reagujete na hmyzí bodnutí nebo štípnutí?

A. Reakce jsou mírné, slabé a rychle mizí.

B. Střední reakce.

C. Výrazně silné reakce, silnější než u většiny lidí (může jít o nadprůměrné zduření, bolest, svědění, podlitiny, rudnutí( a dlouho trvá než odezní, dokonce po nich může zůstávat skvrna.

42. Nespavost

Existuje mnoho druhů nespavosti. U jednoho druhu nespavosti se lidé často budí uprostřed noci, ale ne proto, že by museli na toaletu. Aby mohli opět usnout, musí něco sníst. Což je pro tento druh nespavosti příznačné. Která z následujících možných vám odpovídá?

A. Tímto druhem nespavosti téměř netrpím.

B. Občas se v noci vzbudím a abych opět usnul, potřebuji se najíst.

C. Často se v noci budím s tím, že se potřebuji najíst, abych opět usnul Když před usnutím něco sním, pak tomuto problému částečně předcházím a zkracuje se i doba, kterou jsem vzhůru.

43. Svědění očí

Každého někdy svědí oči. Může k tomu dojít, když jste nachlazení, máte sennou rýmu, velký nárůst kvasinek (Candida albicans) nebo alergii. Ale mnoho lidí svědí oči běžně, i bez výše uvedených příčin. A těm je určena tato otázka.

C. Oči mě často svědí, dokonce i když nejsem nachlazený, nemám alergii ani problémy s kvasinkami.

44. Svědění pokožky

Tato otázka se týká svědění, které není způsobené komáry ani žádným hmyzem. Kůže svědí občas každého. Ale některé lidi svědí pokožka téměř každý den – obvykle na hlavě, na pažích nebo na lýtkách. Protože jsou na něj zvyklí, nemusí si své časté škrábání ani uvědomovat.

C. Kůže mě často svědí.

45. Množství jídla

Většina lidí jí nejméně 3 jídla denně. Ale množství potravy v jednom jídle se může velice lišit. U někoho jedno jídlo může obsahovat dvě i tři porce. Jiní lidé zas jedí málo a přesto jim to stačí. Pokud si nejste jistí, kolik toho sníte, uvažujte takto: Když jsme ve společnosti (např. v restauraci), jíte obvykle méně, stejně nebo více než ostatní?

A. Nejím mnoho. Určitě méně, než je průměr. Abych se nasytil, nemusím sníst mnoho.

B. Nezdá se mi že bych jedl méně nebo více než ostatní lidé.

C. Většinou jím velké porce jídla, které jsou obvykle větší než u většiny lidí.

46. Vlhký nos

Normálně si vlhkost sliznice uvnitř našich nosních dírek neuvědomujeme. Všimneme si pouze, když máme v nose příliš sucho nebo příliš vlhko (rýma). Vyberte si, prosím, možnost která vám nejlépe odpovídá, když nejste nemocní a ni netrpíte žádnou alergickou reakcí.

A. Často mívám suchý nos.

B. Nepozoruji, že by byl můj nos příliš suchý nebo příliš vlhký.

C. Často mi „teče z nosu“.

47. Ovocná šťáva mezi jídly

Když máte mezi dvěma hlavními jídly pořád ještě hlad, jak na vás zapůsobí vypití sklenky čerstvé pomerančové (nebo jiné ovocné) šťávy? Bude tento účinek celkově dobrý nebo špatný? Uspokojí vás vypití ovocné šťávy a dá vám dobrý pocit až do následujícího jídla? Nebo to bude mí na vás nějaké nepříznivé účinky?

A. Posílí mě, uspokojí mě, dá mi dost energie až do následujícího jídla.

B. Bude mi dobře, ale není to pro mě to nejlepší řešení.

C. Úplně mne rozhodí. Mohu být lehce omámený, nervózní, mít třas, rychle dostanu hlad, může se mi udělat špatně od žaludku, objevit se úzkost, deprese a podobně.

48. Osobnost

Lidé mají různé povahové rysy, které souvisejí nebo jsou ovlivněné jejich biochemickou přirozeností. Která z následujících možností nejlépe vystihuje vaše přirozené sklony při společenských akcích nebo při každodenním kontaktu s ostatními lidmi?

A. Mám sklony k rezervovanosti, uzavřenosti, jsem samotář nebo introvert.

B. Jsem něco mezi tím; ani introvert, ani extrovert.

C. Jsem družný, společenský člověk nebo extrovert.

49. Brambory

Brambory jsou vynikající jídlo a mají mnoho výborných nutričních vlastností. Ale nejsou tím nejlepším jídlem pro všechny metabolické typy. Ať už si o nich myslíte cokoli, jak se po nich cítíte?

A. Nemám je moc rád nebo je nemám rád vůbec.

B. Mohu je mít, ale obejdu se bez nich.

C. Mám je velmi rád a mohl bych je jíst snad každý den.

50. Červené maso

Oproti všeobecně rozšířenému názoru je červené maso pro některé metabolické typy zdravé, Když sníte červené maso – např. Hovězí steak nebo rostbíf – jak se po něm cítíte? Opět: jde nám o vaše reakce na červené maso, nikoli o vás názor – zda si myslíte, že je pro vás toto maso dobré nebo špatné.

A. Když jím červené maso, jsem bez energie a necítím se dobře. Mohu po něm být sklíčený nebo podrážděný.

B. Nepozoruji ani jedno, ani druhé.

C. Určitě se po červeném mase cítím dobře anebo lépe než předtím.

51. Velikost zornic

Zornice jsou tmavé, střední části vašich očí. Duhovka je barevná část, která obklopuje zornici. Ptám se na poměr velikosti zornice a duhovky. Střední velikost znamená, že průměr zornice je stejně veliký jako šíře mezikruží duhovky. Větší velikost zornic znamená, že jejich průměr je větší než šíře mezikruží duhovky. Než začnete odpovídat, podívejte se nejprve do zrcadla (udělejte to ale v běžně osvětlené místnosti – ani tmavé, ani světlé). Velikost mých zornic je spíše:

A. Větší než mojí duhovky.

B. Střední. Mají stejnou velikost jako duhovka.

C. Menší než duhovky.

52. Salát k obědu

Když budete mít k obědu nevhodné jídlo, budete se nejspíš odpoledne dojídat. Místo abyste byli plně výkonní, může se vám stát, že sotva udržíte otevřené oči anebo budete potřebovat kávu nebo sladké, abyste zůstali bdělí a soustředění. Když sníte k obědu velký vegetariánský salát, jak to ovlivní vaši odpolední výkonnost?

A. Po takovém obědě se budu cítit docela dobře.

B. Ani dobře, ani špatně, ale není to pro mě ten nejlepší typ jídla.

C. Špatně. Budu buď ospalý, unavený, letargický nebo naopak hyperaktivní, nervózní a podrážděný.

53. Množství slin

Mnoho lidí už zažilo, že měli sucho v ústech, když byli vystrašení, nervózní anebo se chystali promluvit na veřejnosti. Naproti tomu většina z nás určitě zažila, jak se nám „sbíhají sliny“, když ucítíme vůni dobrého jídla. U některých lidí ale k jednomu nebo druhému stavu dochází zcela přirozeně, bez zjevného důvodu. Vyberte si prosím, možnost, která bude nejlépe odpovídat vaší tvorbě slin.

A. Často mívám sucho v ústech.

B. Nepozoruji, že bych měl málo nebo příliš mnoho slin.

C. Často mívám v ústech hodně slin.

54. Slaná jídla

Slanost, podobně jako sladkost, je jednou ze šesti chutí. A podobně jako u sladkého mají lidé různou chuť na slané a různě na ně reagují. Někteří lidé solí hodně a zdá se, že sůl potřebují. Jiní zas o sůl nemají zájem a většina hotových jídel je pro ně příliš slaná. Bez ohledu na to, co si o soli myslíte – jak se cítíte po slaném jídle?

A. Jídlo se mi často zdá příliš slané, mám radši, když je mírně osolené.

B. Opravdu nepozoruji ani jeden z těchto faktorů. Jídlo mi zřídka přijde jako málo nebo hodně slané. Solím průměrně.

C. Miluji sůl nebo po ni i toužím Mám rád(a) hodně slaná jídla, až si ostatní lidé myslí, že mám jídlo přesolené.

55. Svačiny

U této otázky předpokládáme, že jíte tři hlavní jídla denně. Pokud je tomu tak, potřebujete mezi hlavními jídly svačit? Nebo vám pro vrcholný výkon postačují tato tři jídla denně?

A. Téměř nikdy nepotřebuji svačit.

B. Občas potřebuji mezi hlavními jídly svačit.

C. Často potřebuji mezi hlavními jídly svačit.

56. Oblíbené svačiny

Dobrá svačina by vám měla kromě ukojení hladu poskytnout trvalou energii a zlepšit náladu. Neměla by vést k negativnímu účinku, například k chuti na sladké. Která z následujících možností nejlépe popisuje, které svačiny upřednostňujete?

A. Obvykle svačit nepotřebuji, ale když ano, dávám přednost něčemu sladkému.

B. Někdy potřebuji svačit, ale cítím se dobře po čemkoli.

C. Rozhodně chci a potřebuji svačit, aby mi bylo lépe. Sladkosti mě neuspokojují, ale dobře mi dělají bílkoviny a tuk (maso, drůbež, sýry, vajíčka, ořechy).

57. Kýchání

O kýchání obvykle uvažujeme v souvislosti s nachlazením nebo alergií. Ale někteří lidé kýchají denně, dokonce i když nejsou nemocní a netrpí alergií. Například běžně kýchají po jídle. Tato otázka se týká krátkého kýchání (jedno až dvě kýchnutí) – ne nepřetržitých, déletrvajících ataků kýchání. Prosím vyberte množnost, která vás nejlépe popisuje.

A. Pokud nejsem nemocný nebo nemám alergii, pak téměř nikdy nekýchám.

B. Čas od času kýchám, ale ne pravidelně.

C. Často a pravidelně kýchám anebo kýchám brzo po jídle.

58. Společenskost

Mnozí lidé se domnívají, že sociální chování je naučné. Ale stačí se podívat na sourozence v jedné rodině a uvidíte, že sklony ke společenskému chování jsou vrozené, i když jsou do jisté míry ovlivněné životními zkušenostmi. Jak byste popsali své přirozené sklony v této oblasti, bez ohledu na to, jak jste byli ovlivňováni rodinou a přáteli?

A. Jsem poněkud „nespolečenský“, poněvadž jsem rád o samotě, na společenských akcích nebo na večírcích se cítím neohrabaně a obvykle se tam dlouho nezdržím, nebo na ně vůbec nechodím.

B. Jsem průměrný – nejsem nespolečenský, ale také mě nic zvlášť nenutí k tomu, abych vyhledával společnost.

C. Jsem velmi společenský, miluji společnost, jsem rád s ostatními, nejsem rád sám.

59. Kyselé jídlo

Kyselá chuť je jednou ze šesti chutí. Někteří lidé kyselá jídla milují, například nakládanou zeleninu, kysané zelí, vinný ocet, citronovou šťávu nebo jogurty. Jiní mají ke kyselým jídlům odpor nebo je nemají rádi tak moc. Která z následujících odpovědí nejlépe popisuje vaše reakce na kyselá jídla?

A. Kyselá jídla mě nepřitahují.

B. Nepreferuji ani jeden způsob. Nemám k nim odpor ani je nijak zvlášť nevyhledávám.

C. Určitě mám rád alespoň některá kyselá jídla nebo je dokonce vyžaduji.

60. Fyzická a duševní výdrž

Za výdrž se považuje fyzická vytrvalost nebo schopnost vydržet pracovat dlouhé hodiny, aniž bychom byli vyčerpaní. Tato schopnost do značné míry závisí na tom, co jíme. Některá jídla tělesnou i duševní výdrž optimalizují, zatímco jiná jídla ji značně snižují. Který typ potravy nejlépe podporuje vaši výdrž? Moje výdrž se zlepší, když jím:

A. Lehčí jídla, např. Kuře, ryby, ovoce, zeleninu, obiloviny.

B. Jakékoli zdravé jídlo.

C. Těžká, tučná jídla.

61. Sladkosti

Stěží se najde někdo, kdo občas nemá rád sladkosti. Ale tato otázka se netýká toho, zda máte nebo nemáte rádi cukroví. Jak reagujete, když sníte něco sladkého (buchtu, koláčky, bonbony atd.)?

A. Se sladkostmi nemám žádný problém, dokonce i když je jím samotné. Obvykle mě zasytí a nemám po nich nepříjemné reakce.

B. Občas mi dělá problémy, když jím sladkosti samotné. Sladkosti mě obvykle nezasytí.

C. Obvykle mi samotné sladkosti nedělají dobře. Většinou mám po nich buď nějaké nepříjemné reakce anebo u mě vyvolají chuť ještě na něco sladkého.

62. Maso k snídani

V této otázce se termín „maso“ vztahuje na všechny masité bílkoviny, jako jsou třeba šunka, uzeniny, slanina, řízky, hamburgery a losos. Jak se cítíte, když jíte k snídani maso – ve srovnání s tím, když ho nejíte? Tato otázka se samozřejmě netýká vajec, mléka ani sýrů, kterými se výše uvedené živočišné bílkoviny někdy nahrazují.

A. Cítím se lépe, když ho nejím. Když snídám maso, cítím se více unavený/á, ospalý/á, otupělý/á, rozčilený/á, podrážděný/á, mám žízeň nebo mám dopoledne méně energie.

B. Někdy ho mít mohu, jindy nemusím

C. Po mase se cítím mnohem lépe; mám větší výdrž, víc energie a nebudu mít hlad až do oběda.

63. Červené maso k obědu

V této otázce se termín „červené maso“ vztahuje na masité bílkoviny, jako je třeba hovězí nebo skopové maso. Jak se cítíte, když jíte k obědu červené maso – v porovnáním s tím, když ho nejíte? Tato otázka se samozřejmě netýká vajec, mléka ani sýrů, kterými se výše uvedené živočišné bílkoviny někdy nahrazují.

A. Necítím se tak dobře, jako když je nejím. Když obědvám maso, cítím se více unavený/á, ospalý/á, otupělý/á, rozčílený/á, podrážděný/á, mám žízeň nebo mám odpoledne méně energie.

B. Někdy je mít mohu, jindy nemusím.

C. Po mase se cítím mnohem lépe: mám větší výdrž, víc energie a nebudu mít hlad až do večeře.

64. Červené maso k večeři

V této otázce se termín „ červené maso“ vztahuje na masité bílkoviny, jako je třeba hovězí nebo skopové maso. Jak se cítíte, když jíte k večeři červené maso – v porovnání s tím, když ho nejíte? Tato otázka se samozřejmě netýká vajec, mléka ani sýrů, kterými se výše uvedené živočišné bílkoviny někdy nahrazují.

A. Necítím se tak dobře, jako když je nejím. Když obědvám maso, cítím se více unavený/á, ospalý/á, otupělý/á, rozčílený/á, podrážděný/á, mám žízeň nebo mám odpoledne méně energie.

B. Někdy je mít mohu, jindy nemusím.

C. Po mase se cítím mnohem lépe: mám větší výdrž, víc energie a nebudu mít hlad až do večeře.

65. Oblíbená večeře

Představte si, že jste na prázdninách na americkém Západě. Je noc a vy jedete pouští Údolím smrti. Právě jste minuli značku s nápisem VEČEŘE 10 ML. PŘÍŠTÍ RESTAURACE 150 ML. Máte hlad, a tak se rozhodnete zastavit a povečeřet. Z jídelního lístku zjistíte, že máte na výběr pouze tři možnosti – menu č. 1, 2 a 3. Protože máte před sebou dlouhou cestu, je důležité, abyste snědli jídlo, které vás udrží v bdělém stavu a bude vám dodávat energii. Kterou večeři si vyberete?

A. Menu 1 – kuřecí prsa bez kůže, rýže, salát. Jablečný koláč.

B. Menu 2 – kombinované jídlo, které obsahuje ode všeho trochu.

C. Menu 3 – dušené maso s mrkví, cibulí a s bramborem, podávané s keksy a se šťávou. Tvarohový dort.